" Jsem pořád stejný. "

23. prosince 2015 v 13:04 | Reina |  Výkecy~
"I'm still the same. "

Nikdy bych nevěřila tomu, že budu sdílet myšlenky s člověkem, který svůj život ukončil sebevraždou. Ne, že bych měla sebevražedné sklony, nebo tak, to ani náhodou. Nejdřív vám teda vše vysvětlím, ať se v tom dobře orientuje...



Už je to několik měsíců ode dne, kdy zemřel dvacetiletý Ryo Mizoguchi, známý především jako PowaPowa-P či ShiinaMota.
Neznáte? Hned povím, kdo tahle "osobnost" vlastně byla.
PowaPowa-P byl japonský skladatel, co používal Vocaloid, díky čemuž jsem jej vlastně objevila.
Ryo mne zaujal jako nikdo jiný. Jeho styl byl unikátní, nikdy jsem nic takového předtím neslyšela. Ale co mne zaujalo ještě více byly jeho texty.
A nejsmutnější na tom je, že jsem jeho texty začala chápat až po jeho smrti. Že jsem se o něj začala zajímat až po jeho smrti... Neodpustím si to. Jako by jeho sebevražda byla tou tečkou za tím vším, posledním slovem celého toho příběhu, rozuzlením a vyvrcholením složité zápletky dlouhého děje, který představoval jeho život, myšlenky a bolestivá trápení.


Strobe Light je jeho nejznámější píseň. I když je chytlavá, zní roztomile a má i sladký videoklip, text je poměrně smutný, a jde vidět, že Ryo psal ze srdce, což je vlastně zřejmé i u jeho ostatní hudby. K jeho hudbě mám neuvěřitelný citový vztah..


Don't you notice me yet?
I'm starting to walk in ways I believe in.
There you go.

Right.
I knew it.
I'm the same as ever
Maybe I'll try to start walking?
In that distant time


- Ryo zřejmě mluví o tom, že ať se snaží jak se snaží pohnout z místa, nejde to. "Jsem pořád stejný." ... Nedokáže se změnit.


"Now, what you were seeing is
your own self facing yourself on that day
Here, again."

Sort of. So much happened, but
I kept on living
I'll go again being still myself on that day
I'm looking for meaning in life
...I walk because I was born


Stalo se toho sice dost, ale on pokračoval v životě, jako by doufal, že se to ještě dokáže obrátit k lepšímu. Půjde dál, i když bude stejný, jako v ten den.. Hledá smysl života.
"Chodím, protože jsem se narodil." - V životě prostě žádný smysl nevidí, ať hledá jak hledá.


If I can put into words every second I've lived
I should be able to start walking again.
...Like you did one day


Z jeho textů jde poznat, že tu je i nějaká druhá osoba. Mluví snad o nějakém svém příteli? Nějakém svém vzoru? Rodiči? Nebo... o svém druhém já, z jiné reality, který se změnit přecijen dokázal?
Kterého život nedopadl... takhle?





Tak, a teď už víte, o kom mluvím, tak se pohněme k tématu.
Jde o to, že já své druhé já mám taky. Možná to je někdo, kdo se tu nikdy neobjeví, ale možná to je i někdo, kým se stanu za pár let, což si velice přeji.

Je to úžasný člověk. Už se tolik nebojí prosazování svého názoru, už dokáže říct, co mu vadí, a co ne.
Je to člověk, který využívá příležitostí, kdykoliv, kdy se mu nějaká naskytne, a nenamlouvá si, že je ještě čas..
Je to člověk, který si dokázal splnit svůj sen. Který se nepodřizuje ostatním, a jde si za tím, co opravdu chce.
Je to člověk, který mu to po těch letech dokázal říct, i když se bál.
Je to člověk, co se nebojí... co nečeká... co neplýtvá...

Je toho tolik, co nechci být, co chci překonat. A určitě nejsem jediná.
A má otázka zní.. Zvednu se už konečně, a nebo budu do konce života jenom fantazírovat nad tím, co bych chtěla být?

Dopadnu jako Ryo?
A páni, vždyť dneska to je vlastně přesně pět měsíců, co nás opustil...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Renyu Renyu | E-mail | Web | 23. prosince 2015 v 19:46 | Reagovat

Ty texty jsou boží *-* T.T
a ty to určitě zvládneš. Dokážeš se překonat jak si přeješ, určitě ano.
Hodně štěstí~

2 ♦Reina♦ ♦Reina♦ | Web | 23. prosince 2015 v 20:46 | Reagovat

[1]: Ano, to jsou... jemu a jeho hudbě se tady na blogu budu věnovat ještě hodně, znamená pro mě šíleně moc, a za tu dobu se stal i mou neodlučitelnou součástí. ^^
A děkuju... Well, uvidíme, Rei bude muset zamakat. Slibuji to jak všem ostatním, tak i sobě, a hlavně i jemu. ~

3 S c a r s S c a r s | Web | 23. prosince 2015 v 22:43 | Reagovat

Písnička je sice po zvukové stránce roztomilá, ale její text je určitě smutný. Ryoa jsem neznala, ale i tak mě mrzí, že jeho život skončil právě takto. Upřímně stojí za starou bačkoru, když mám dát dohromady nějaká slova útěchy, ale u těch posledních vět mě něco napadlo. Žádný člověk nezůstává stejný, možná nějaké povahové rysy samozřejmě stejné zůstanou, pokud si daný člověk neprojde nějakou velkou změnou, kterou nebude moci ovlivnit, ale i přesto se měníme v souvislosti s okolím :)

Byla jsem šílená introvert a díky práci jsem konečně schopna s lidmi normálně komunikovat. Dívala jsem se ti na profil a podle něj, je ti sedmnáct :D Já vím, že říct něco jako typu je to tolik a tolik a ještě hodně věcí se změní ani nebudeš vědět jak :D Tyhle podobné kecy jsem naprosto nesnášela, ale je pravda, že člověk se skutečně ať už dobrovolně, či nedobrovolně časně hýbat nějakým směrem. Ve finále je ale otázkou, zda je ten směr pro něj dobrý, či je to směr, kterým se ten dotyčný ubírat nechce. A právě v tom okamžiku je nutné zasáhnout a rozhodnout o změně směru :D

Každopádně držím palce aby sis našla ten nejlepší směr, který ti bude vyhovovat. Osobně zastávám názoru, že nemusím mít všechno, nemusím každý rok jezdit do Japonska, nemusím mít všechny akční figurky na světě, nebo všechny mangy, nebo tu naprosto nejlíp placenou práci, ale jde mi především o to, abych byla spokojená, i když by to bylo jen s málem :D haha, doufám, že tu moc nefantazíruju :D Sorry za přehnaný komentář :D

4 ♦Reina♦ ♦Reina♦ | Web | 24. prosince 2015 v 11:30 | Reagovat

[3]: Páni, děkuji za tak obsáhlý komentář.
A ano, souhlasím s tebou. Lidé se prostě mění, ale záleží na tom jak. Občas je prostě těžký to vypilovat k lepšímu, jak jde vidět na Ryovi.. ^^
Ale nesmíme se vzdávat, stačí pevná vůle, a všechno půjde.
Ještě jednou díky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama